„Mám rád Srbsko a Srby a nemám rád Kosovo“, věta, kterou se Miloš Zeman uvítal v Bělehradě při své návštěvě Srbska, vyvolala minulý týden četné emoce, nejen na Balkáně, ale především v České republice. Zeman následně přislíbil srbskému prezidentovi, Aleksandru Vučićovi, že se pokusí přemluvit vládu ČR, aby po 11 letech stáhla uznání již uznaného Kosova. Pro mnohé typická Zemanova provokace ve stylu „zase nám dělá ostudu“. Miloše Zemana bych ovšem nepodceňoval. Zestručnit Zemanův výrok na lehkovážnost ve výsledku vede k podcenění někoho, kdo si velice dobře promýšlí každý svůj politický krok. Zeman není amatér a takto je třeba nahlížet na každý jeho „přešlap“.
Věřím tomu, že jeho ego muselo jásat, jaký že to vyvolal „mezinárodní skandál“, a že naštval nemalou část české politické scény, kterou opovrhuje. Podstata jeho výroku stojí na mnohem přízemnějších, avšak pragmatických příčinách. Než se k onomu pragmatismu dostaneme, zůstaňme ještě u oné věty ze začátku a proč si nemyslím, že Zeman své výroky myslel vážně.
Překvapivé je, že si Miloš Zeman nepřipravil mnohem lepší argumentaci, kterou by podpořil svůj návrh na stažení uznání Kosova, neboť nejsilnějším argumentem odpůrců kosovské nezávislosti není žádné obvinění politických vůdců Kosova z válečných zločinů, ale stále platná Rezoluce 1244 RB OSN, která zaručuje územní celistvost Srbska.
Pokud skutečně má rád Srby a Srbsko, pak zaprvé musí mít rád i Kosovo, které on sám pokládá za součást Srbska, ale to je už trochu komplikovaná interpretace, že? Když už je proti kosovské nezávislosti, logicky se nabízí, proč s tímto názorem přišel až v roce 2019? Příležitostí měl již mnoho let celou řadu. A jestliže se Zeman chtěl zavděčit Srbům, bez jakýchkoliv dalších kalkulací, mohl se omluvit za bombardování Srbska v roce 1999, když jako premiér ČR schválil letecké údery NATO na Srbsko. Tímto gestem by získal velké sympatie už jen kvůli tomu, že by byl prvním státníkem ze zemí NATO, který by se omluvil Srbům. Jenže, jak známo, Zeman se jednak neomlouvá a jednak nikdy skutečně neměl v úmyslu se láskyplně paktovat se Srby. Toto tvrdím i přes jeho mnohokrát proklamované antipatie vůči kosovským Albáncům.
Takže, (srbsky řečeno) kdo Zemana tahal za jazyk? (Česky rozuměno) proč to Zeman vyřkl? Zemanovi musí být jasné, že stažení uznání Kosova prostě neprojde Parlamentem ČR. Jsem si jistý, že tímto nechtěl ani napravovat své činy (jak uváděl Mirek Topolánek ve svém twitu). Osobně v tom vidím jinou souvislost, která se v českém éteru jen tak mihla v závěsu onoho „kosovského skandálu“. Miloš Zeman využil své funkce a pokouší se o restituci budovy Českého domu, kterou někdejší Titova Jugoslávie v roce 1964 zkonfiskovala krajanskému sdružení České besedě v Bělehradě. Platné zákony Srbska neumožňují restituce majetku nevládních sdružení a spolků, čímž se ani budova někdejšího Českého domu nemůže vrátit jejímu původnímu majiteli.
Stejně jak Zeman přislíbil prezidentovi Srbska, že bude v ČR lobbovat za stažení uznání nezávislosti Kosova, tak na oplátku od prezidenta Vučiće očekává, že „se při určité velkorysosti dá hledat i netradiční řešení“ pro Český dům. Někdo Zemana dobře informoval, že hlavní slovo v Srbsku nemají zákony, ale Aleksandar Vučić.
Zbývá jen twitnout: „Pane prezidente, třeba Vám tahle kosovská hra vyjde.“
